Pololetí

Po trochu delší době vás opět zdravím. Strašně moc jsem chtěla napsat, ozvat se, ale pololetní písemky a teror učitelů mě perfektně držel na uzdě a jakoukoliv zájmovou činnost bez milosti zakázal. Jsem šíleně ráda, že to skončilo a čím dál víc se děsím matury. I když... co jsem viděla zkoušení, tak na tu čtverku bych to dala, i kdybych se na to opravdu ani nepodívala. Takže zatím mě to nechává vcelku chladnou, což teda spíš shledávám jako problém. Každopádně ještě před dvěma týdny mi vycházelo 10 trojek a nyní už by to měly být pouze tři. Jsem z toho opravdu nadšená :) Za ten výkon bych si zasloužila minimálně tunu vaflů, šlehačky a čerstvých jahod ♥

Příští týden máme školní ples, kde jsem se (já debil) zapsala na polonézu. Jak moc velká chyba to byla jsem poznala až teď. Na ples se mi popravdě vůbec nechce a navíc mám velký problém stíhat nácviky. Jediné, co mě uklidňuje, tak že tento týden je poslední a potom už konec a volná odpoledne. Zvláště mi to nevyhovovali tyto dva týdny v lednu, kdy jsem opravdu nevěděla kam skočit. Tak mi držte palce, ať to nějak moc nepokoním, protože tančím v první řadě.  V sobotu mě čeká ještě druhý ples, kam se teda těším mnohem víc - je to u nás na vesnici a jedná se o farní ples, na který chodím už několik let.

Vidím to tak, že se tam vážně někde ztratím... 

Ve čtvrtek jsem se rozhodla, že si udělám výlet do Prahy, omrknout vysokou školu, kam bych ráda šla. Je to strašně zvláštní pocit... 20 let jsem žila doma, pomalu jsem nevystrčila paty z našeho okresu a teď mám jenom tak vypadnout na pět let někam do háje Pražského. Tedy... aby jste rozuměli. V Brně jsem se narodila a nějak jsem si k němu vypěstovala averzi - přijde mi strašně šedé, špinavé... Ani nevím proč. Do Zlína, kterej je nejblíž, opravdu strašně moc nechci. Jsem tam každou chvíli a pokud mám jít pryč, tak chci opravdu něco nového. Naštěstí tam ani není škola, která by mě nějak zaujala. V Olomouci bych možná vydržela, ale nějak nechci. Mám prostě až moc ráda Prahu, taky nevím proč. Ale rozhodně vím, že bych chtěla studovat tam. 

Každopádně se tam strašně moc těším. Asi jsem jeden člověk z mála, ale ráda si procházím i památky a hlavně se těším, že konečně něco nafotím :) A koho se nejvíc těším je Nikolka, moje blogová kolegyně Barrie. Naposledy jsme se viděly cca před třemi měsíci, kdy jsem tam byla se školou. Jediné, co mě štve, že DOD začíná až ve dvě, což je vcelku netradiční a hlavně pitomý autobus, jelikož dopoledne jsou skoro všichni ve škole. 

Když jsem tak přemýšlela o mém odchodu na výšku, vyhrabala jsem ve složkách písničky od folkové (?) skupiny Kamelot. Milovala jsem ji a připomněla jsem si proč  :) Tady je moje asi nejoblíbenější písnička - Bella a Sebastián. A jo, rejpejte si. Já mám tyto písničky prostě nejraději. Vyrůstala jsem na nich a to člověk nezapomene.


A teď konečně co se týče blogu - určitě bych chtěla zase začít pravidelně psát. Jak deníčky sem, tak povídky. Chybí mi to, strašně moc. To, že si to napíšu v hlavě a pak to zapomenu je vcelku naprd. Každopádně blog byl založen za účelem psaní recenzí. Strašně ráda zkouším a testuju každou kravinku a myslím, že by bylo pro ostatní přínosné, kdybych sem dávala můj pohled hlavně na kosmetické výrobky. Mám jich momentálně strašně moc, o kterých bych mohla něco říct. Tak to snad konečně rozjedu :)

Taky jsem se po roku dokopala zajít si k holičce přistřihnout vlasy. Měla jsem je hodně dlouhé, tak do 3/4 zad a nějak se mi té délky nechtělo vzdávat :D Před plesy je to už ale opravdu nutnost. Takže se příští týden v Praze chci poohlédnout po něčem, co by mi vlasy alespoň trochu vyživovalo a chránilo, protože to je tak jediné, co je na mě hezkého. Máte tipy na nějaké vlasové masky, ochranu před teplem nebo olejíčky na konečky? Pokud ano, sem s nimi :) Budu vám moc, moc vděčná!

Mějte se krásně, příště už se snad ozvu dřív. A ještě - držte mi palce ještě v úterý, kdy budu rozhodovat o známce z němčiny.
Rory

Komentáře

  1. Tyjo, akorát jsem chtěla napsat, jestli se nechceš sejít, když budeš v té Praze a v dalším odstavci už je napsáno, že máš sraz se svojí kámoškou.. Tak snad někdy jindy. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mě to napadlo, jen mi bohužel došlo, že jsi taky z Prahy až pozdě :( Ale někdy bych se určitě sejít chtěla :) Třeba až pojedu na přijímačky, nebo pokud tam budu studovat :)

      Vymazat
  2. Jo, dohánění známek až na konci roku znám až moc dobře. Na konci 1. čtvrtletí mi vycházelo asi 5 dvojek a 2 trojky a na vysvědčení nakonec budu mít 4 dvojky :D
    Taky se vždycky přihlásím do nějaké soutěže, nebo "super" akce a pak si nadávám, že vůbec nestíham a musim řešit ještě něco navíc.
    Kam na vysokou chceš nakonec jít? Žurnalistiku vážně nezkusíš?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Žurnalistiku asi ne... dost jsem nad tím přemýšlela a baví mě psát opravdu to, co chci já - různé příběhy a tak. Navíc mi to uplatnění nepřijde až takové jako právě něco z oblasti té informatiky a takového... Nejspíš bych chtěla vyzkoušet něco s grafikou :) / nepřihlášená Rory

      Vymazat
  3. Jo a mimochodem na ty vlasy zkus Biosilk - přírodní hedvábí. Koupíš ho v Douglasu za 59 Kč a je skvělý. Chrání před teplem, vlasy jsou lesklé, málo se mastí a snadno se potom rozčesávají. Naprosto mi vyhovuje, tak ho taky zkus :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za okomentování příspěvku. Doufám, že se vám blog líbí a co nejdřív se sem vrátíte :)

Populární příspěvky z tohoto blogu

První dny na koleji

Český ráj 2015

Praha, červenec 2015