Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z únor, 2013

Malé velké radosti no.3

Obrázek
Jelikož se mi minule tady ta hlavička neuložila a já se na to následně vyprdla, tak svoje postřehy napíšu teď... Zamilovala jsem si články tohoto rázu. Ne vždy v každodenním životě hledám pozitivní věci. Člověk má tendence všímat si spíše toho špatného. Každopádně tento projekt mě k tomu nutí a poslední dobou jsem si maličkostí opravdu snažila více všímat. Je to obrovská změna oproti tomu, jak jsem je vnímala předtím a teď. Zjišťuju, že se dokážu radost nad opravdovými blbostmi. Ale hned je ten svět veselejší a hezčí :) rozhodla jsem se na vysoké škole studovat informatikuzúčastnila jsem se skvělé studentské mše a po dlouhé době viděla spoustu kamarádůpoznala jsem, jak velký dar je vírav pátek mi začínají jarní prázdniny, jupííod soboty už pouze týden do odjezdu do Alp, začínám pomalinku balittěším se na arcidiecézko na Velehradpo půl roce jsem dědovi přepsala jeden čtený program z rádiao víkendu jsme udili další domácí klobásynáš blog navštívilo už přes 2 000 lidí a napsali jsme nám …

Shrnutí posledních dnů

Obrázek
Zdravím :)

téměř po dvou týdnech. Vážně jsem chtěla, strašně moc, ale okolnosti posledních dnů mi to nedovolili. Od pátku mám ale konečně prázdniny, na které si strašně moc užívám. Teda, užívám. Flákám se, spím, dívám se na filmy, občas si něco přečtu a tak. Je to takové poslední pohoda před maturou. Na to, jak nemám moji střední ráda, tak se mi z ní vůbec nechce... Ta pohoda mi bude chybět. Na jednu stranu se na výšku těším, ale na tu druhu vůbec ne. Budu daleko od domova, kdo ví, jak často se domů dostanu. A vůbec, je ta Praha opravdu tak hezké město, jak si o ní pořád myslím? A vybrala jsem si správnou školu? Mám tolik otázek a odpovědi zatím nepřicházejí... Nemám ráda rapidní změny a jsem srab. Bojím se dělat kroky do neznáma; to už raději stereotyp na dědině. Ze všeho nejvíc bych si přála nezůstat v Praze napořád. Prahu mám sice ráda, ale celkově velké města těžce nesnáším. Mým snem pořád je jedna malinká Alpská vesnička. Přála bych si bydlet v malém domečku někde v Korutanech ne…

Kůň, co mi ukázal svět z jiné stránky...

Obrázek
Plnokrevník, Bendžo, kterého jsem potkala už před pěknou řádkou let (7, 8 roků zpět?) v jedné rodinné stáji, kam jsem jezdila. Valach s ne moc známou minulostí stál ve stáji vedle tří klisen a ostatní z kroužku se mu, troufám si říct, vyhýbali obloukem. Byl protivný, kopal, kousal a lidi k sobě nepouštěl. První jsem se mu také stranila. Byla jsem malá holka a opravdu jsem neměla důvod nechat se od něho pokousat. Vesele jsem si jezdila na kobylkách, dělala pokroky a Bennyho si vůbec nevšímala. Ostatní, mnohem menší holky, s ním neměli lehké pořízení jak v sedle, tak i mimo něj a já jsem od přírody pohodář, který se jakýmkoliv problémům vyhýbá.

Po měsíci jsem se mu ale dál nemohla vyhýbat, ostatní děvčata si koně rozebrali dřív, než jsem stihla cokoliv ceknout. Tak jsem teda poprvé stála u tmavého, v bahně vyváleného a šklebivého valacha. Při čištění jsem tancovala zleva doprava, jak jsem se snažila vyhnout jeho zubům, sedlání a uždění jsem raděj nechala na starších, kteří tam vypomáha…

Malé velké radosti no.2

Obrázek
našla jsem svůj oblíbený pásek i poukaz do DM, který jsem nedávno dostaladostala jsem z písemky z matiky 1koupila jsem si skvělé koženkové sako z 50% výprodejeBalea má nový, pomerančový, balzám v kalíškuzačíná další řada Gymplu, který mám moc ráda, i když je to strašná blbost :Dkonečně jsem našla make-up, který mi opravdu vyhovujesada štětců od Essence je prostě super!vybrala jsem to nejvoňavější nektarinkové mýdlo (jak jinak než voňavá Balea :))budeme s maminkou dělat BeBe střechu, mňamod tatínka jsem dostala 2 konzervy snad toho nejskvělejšího tuňáka

Songfic: I'm so lonely broken angel...

Obrázek
Každý rok se na amerických pastvinách odchytnou stovky, ba i tisíce divokých mustangů. Přepásají pastviny, říkávají lidé, tak se jich musíme zbavit. Osud takto polapených koní je nejistý. Pouze málo se stává, aby se dostal k milující rodině, jež je ochotna věnovat se i nebezpečným ďáblům. Většina takto polapených koní končí na jatkách.

Zelená barva, nikdy nekončící volnost. Snil o tom celou půlku svého života. Vzali mu ji a nikdy nevrátily zpět. Vzal to jako nepředstavitelnou křivdu a podraz zároveň. Lidé byli prachobyčejní podrazáci, to byla jediná větší zkušenost, které se mu dostalo. Každou sekundu před sebou viděl střípky z krásné scenérie. Rozevlátá louka s vztyčenými vrcholky hor nad ní. To byl jeho sen.
I'm so lonely broken angel
I'm so lonely, listen to my heart

Man dooset daram
Be cheshme man gerye nade
Na nemitoonam
Bedoone to halam bade

Jarní/letní kytičky

Obrázek
Vím, že venku momentálně vládne těžká zima, ale neodolala jsem. Místo toho, abych si třídila filmy, které si plánuji vypálit, jsem si začala procházet fotky. Většina zde zveřejněných je z jednoho dne, kdy jsem se s bráškou vydala fotit kousek za naši vesnici. Dodnes je to asi nejúspěšnější focení lučních kytek, které jsem kdy podnikla. Už se strašně těším na jaro, kdy sníh konečně zmizí a nastoupí teploty minimálně 20°+, protože v tomto počasí se nehodí ani vylézat ven, natož tak fotit.

Co byste si přáli zde na blogu?

Obrázek
Ahoj,
poslední dobou mi hodně rychle docházejí nápady na to, co bych na blog vůbec měla dávat. A tak sem jdu s prosbou na vás - máte nějaké přání, co byste zde rádi viděli? Strašně ráda bych se vám zavděčila a chtěla bych, aby se vám zde líbilo a stále a rádi se sem vraceli. 
Budu se těšit na vaše tipy!


Povídání o vesničce Bad Kleinkirchheim

Obrázek
Dnes si povíme něco o horské vesnici, která leží v nejjižnější části Rakouska - v Korutanech. Jedná o velice známé skicentrum, které mnozí můžete znát např. z minulého roku, kdy se zde jelo jedno z kol Světového poháru právě ve sjezdu. BKK se dodnes snaží zkombinovat staré alpské tradice spolu s moderním životem, který, ruku na srdce, se motá převážně kolem lyžování. Většina domků má typicky horský vzhled, což i přes značnou roztahanost vesnice působí velmi útulným a příjemným pocitem. Jako bonus můžete navštívit dvoje lázně s pohádkově teplou vodou. Miluju je, jenom bohužel pro čtyři členy rodiny už to nevychází na pár korun. A ani pár euro.

"Von den Pisten in die Thermen" Ze sjezdovky do lázní
Tak zní heslo celého areálu sjezdovek i vesnice. A řeknu vám, že je to opravdu nejlepší způsob, jak si skvěle odpočinout po lyžování. Však celý areál má kolem 100 km každodenně upravovaných sjezdovek + několik desítek kilometrů běžkařských tratí. Lanovka potom jezdí od 9 hod do 16 a p…

Drabble: Flamingo

"Annie," zakňourala jsem směrem k trenérce. "Já toho mám vážně plné zuby!" vztekala jsem se, když Flamingo opět shodil břevno překážky.

"Mlčím a jedu! Obloukem na oxer!" přikázala dřív, než jsem stihla protestovat.

"Nesnáším tě!" křikla jsem, když jsem za překážku přeletěla pouze já a hnědák si spokojeně odklusal na druhou stranu kolbiště a jakmile se mi podařilo jej chytit, naštvaně se po mě ohnal zuby.

"A jdeme, obludo!" Byl protivný, protože nás Anna nutila do skoků. Jindy to byl kůň snů.

"Co by jsi dělala, kdyby ti patřil?"

"Jezdila bych drezuru," houkla jsem.

"Gratuluji, máme další drezůráky. Krásné narozeniny!"

Malé velké radosti no.1

Obrázek
Tento projekt je známý spíše pod názvem (ne)malé radosti. Já osobně jsem to ještě před tímto blogem také praktikovala a myslím si, že je to opravdu skvělá věc. Člověk beze obyčejné věci za samozřejmost a myslím si, že by to tak rozhodně nemělo být. I když se na to snažím dívat tak, že každá sebemenší radůstka je pro nás úžasným darem, přesto považuju za velice dobré si to i napsat. Člověk se k tomu může kdykoliv vrátit a ukázat ostatním, jak se na svět dívá někdo jiný. 
Jediné, co jsem si tak trochu dovolila změnit, je název, který se od ostatních blogů malinko liší. Rozhodně v tom není nic nadřezeneckého a egoistického, pouze se vracím k původnímu názvu, který jsem používala a který se mě osobně líbí malinko víc. 
už jenom měsíc a pojedu do mých nejmilovanějších Alpna vysvědčení jsem měla známky nad moje očekávání a jsem 78. nejlepší ze školy (cca 900 žáků)mám možnost jezdit na koních v té nejlepší stájipo čtvrt roce jsem se viděla s Nikolkouv maturitních předmětech se mi daří relati…

Výlet do Prahy

Obrázek
Vzhledem k tomu, že jsem si na vysvědčení opravila sedm trojek a ve  finále jsem měla jenom 3 + jsem si opravila pár dvoje, takže jsem ke konci měla průměr 1,8 o čemž se mi ještě na nový rok ani nesnilo. Na to, že je maturitní ročník, tak toho dělám do školy opravdu ještě míň jak v prváku. Ale moje stop-stavy vůči škole nechme na pokoji.
Každopádně díky relativně dobrému vysvědčení jsem se rozhodla udělat si výlet do Prahy pod záštitou dnu otevřených dveří na jedné vysoké škole, kam jsem se chtěla hlásit. Jsem z jihovýchodní Moravy, takže cestu do hlavního města mám snad nejdelší. Vsadila jsem na levnější a méně pohodlný, i když rychlejší autobus. Od mala mám hrůzu z dopravních nehod a možnost, že bychom třeba 3 hodiny stáli a čekali, až zprovozní dálnici je pro mě hodně děsivá, proto i autobusy nerada cestuju někam dál. Naštěstí D1 byla průjezdná úplně v pohodě - jak tam, tak i zpět. Takže jsem si neskutečně oddechla. Vyjížděla jsem ráno o půl čtvrté (balení nechala na poslední chví…