Shrnutí posledních dnů

Zdravím :)

téměř po dvou týdnech. Vážně jsem chtěla, strašně moc, ale okolnosti posledních dnů mi to nedovolili. Od pátku mám ale konečně prázdniny, na které si strašně moc užívám. Teda, užívám. Flákám se, spím, dívám se na filmy, občas si něco přečtu a tak. Je to takové poslední pohoda před maturou. Na to, jak nemám moji střední ráda, tak se mi z ní vůbec nechce... Ta pohoda mi bude chybět. Na jednu stranu se na výšku těším, ale na tu druhu vůbec ne. Budu daleko od domova, kdo ví, jak často se domů dostanu. A vůbec, je ta Praha opravdu tak hezké město, jak si o ní pořád myslím? A vybrala jsem si správnou školu? Mám tolik otázek a odpovědi zatím nepřicházejí... Nemám ráda rapidní změny a jsem srab. Bojím se dělat kroky do neznáma; to už raději stereotyp na dědině. Ze všeho nejvíc bych si přála nezůstat v Praze napořád. Prahu mám sice ráda, ale celkově velké města těžce nesnáším. Mým snem pořád je jedna malinká Alpská vesnička. Přála bych si bydlet v malém domečku někde v Korutanech nebo Tyrolsku. Mít louku, kde by se mi pásli koně a všechno by to hlídal česko-slovenský vlčák. Byla bych šťastně vdaná a měla kupu dětí. A byla bych šťastná... Moc bych si přála, aby se mi to jednou splnilo. Vím ale, že to není úplně tak v mé režii. Každou sekundu se může něco stát a scénář této pohádky úplně vymazat. 

Ale o mých vysněných pohádkách vám jednou určitě napíšu mnohem víc, takže se teď pojďme podívat, co se stalo za poslední... no, řekněme měsíc. Protože ne se vším jsem se vám zde svěřila. Taková asi největší událost je, že jsem letos poprvé tančila na školním plese polonézu. A vlastně jsem i na něm byla poprvé. Ve čtvrťáku, to je rychlost, že? Nějak jsem se poslední dobou zbavila trémy. Nevím co jsem udělala, nevím proč, ale občas mě to štve. Na některé věci se totiž už ani nepřipravuji tak, jako předtím, když jsem se ještě bála. A tak to bylo i s plesem. Hodně lidí kolem mě byla vynervovaná, říkali. A já? Vysmátá jak pětikoruna s hlavou v oblacích, že mám na sobě konečně zase překrásné svatební šaty a ža si připadám jak princezna. A jak že to dopadlo? Zkonila jsem první část, kdy jsem šla o něco pozadu za ostatníma. Sice se to dorovnalo a zbytek proběhl přesně tak, jak to bylo plánováno, ale přece jen malinké ponaučení z toho leze. Jsem zvědavá, jak dlouho si ho budu pamatovat. Ale nač si pamatovat to špatné, když můžu jenom to dobré, že? Zbytek plesu byl... pohádkový. Strávila jsem ho se svými přáteli a moc si ho užila. Každopádně teď v pátek se ke mě konečně dostaly všechny fotografie a vzhledem k tomu, že jsou asi jedny z mála, na kterých se na sebe dokážu dívat a sem tam se mi nějaká možná i líbí, rozhodla jsem se, že vám ukážu alespoň tu krásu, kterou na mě ve svatebním salonu navlékli. Zamilovala jsem se do těch šatů!


Aby toho nebylo málo, druhý den jsem vyrazila na další ples, tentokrát farní, který jsem si užila snad ještě mnohem více. Konečně jsem viděla své kamarády, kteří buď nejsou od nás v vesnice, nebo studují na výškách a potkávám se s nimi minimálně. Skvěle jsme se bavili a jako bonus potom maminka vyhrála v tombole hl. cenu a k tomu koš plný skvělého jídla! Mňam! Tentokrát, poučená z minulého roku, jsem lodičky nechala pod stolem už po půlnoci a cca do těch tří hodin jsem tam lítala bosky. Doteď se divím, že mi nikdo na nohy nedupl, popřípadě že jsem nestoupla na nějaký střep. Vzhledem k tomu, že maminka pomáhala s přípravami, tak jsem tam byla až do úplného konce. Když odešli lidé, tak ještě bylo potřeba umýt skleničky, uklidit stoly a tak dále, a tak dále. Kromě toho, že jsem myslela že mi nohy upadnou, tak jsem se seznámila s jedním klukem, o kterém jsem si popravdě myslela, že je tak trochu frajírek, ale ukázalo se, že je strašně fajn a hezky jsme si pokecali :)

Tak. A pak se strašně dlouho nedělo nic zajímavého. Taková klasika - učitelé nás i v novém pololetí zahrnovali písemkami, jezdila jsem do stáje, jela jsem si koupit novou - a řeknu vám že krásnou! - helmu na lyže, byla v Praze na DOD školy, kam jsem se rozhodla přihlášku nakonec ani nepodávat. Ale o tom všem už víte, jestli blog čtete pravidelně :)

Poslední super den byl tento pátek, kdy jsme po dlouhé době měli studenskou mši svatou. Tyto věci mě vždycky dokážou neuvěřitelně nakopnout. První se mi tam popravdě ani nechtělo a absolutně jsem nestáhala, ale jak to tak bývá, věci, do kterých se mi nechce bývají nejlepší. A stejně tak to bylo i teď. I když jsme s kámoši přijeli pozdě, tak jsem si to moc užila. Celý program byl skvělý a pro mě určitě přínosný. Poprvé jsem si vyzkoušela padat do náručí lidí (asi z metru a něco. I když to bylo poměrně vysoko, neměla jsem s tím vůbec žádný problém, věřila jsem lidem, které jsem viděla třeba poprvé. Což potěšilo nejvíc mě samotnou :)) A nebo... zažili jste někdy situaci, kdy se neznámí lidé mají seřadit podle abecedy jména a stát přitom minimálně jednou nohou na provaze, když se někteří vůbec neznají? Je to šílené, ale o to větší radost byla, když se nám to potom povedlo. Třešničkou na dortu byla i závěrečná adorace v kostele a zpěv při kytaře. Skvěle mi to tak vynahradilo to, že jsem ten den vynechala moji milovanou scholu :)

Na závěr bych vám chtěla ukázat něco, co mi poslala kamarádka, když jsem měla náladu pod psa a zdálo se mi, že je všechno špatně. Od té doby jsem se celý den jenom usmívala, strašně moc mi to zvedlo náladu a potěšilo. Připomněla mi, co je důležité. To, že i já mám tady ve světě nějakou roli. Ať je sebemenší, pořád je důvod, proč tu jsem. Já, ty, my všichni. :) Věřím, že si z toho něco odnesete, i pokud nejste věřící: "...protože jsi vyjímečná a úžasná! a můžu ti stoprocentně říct, že k něčemu jsi určitě! :) Zapadáš výborně do Božího plánu!!!"

***

Závěrem bych vám jenom moc ráda řekla, že odteď se budu snažit přidávat články co nejpravidelněji. Těšit se můžete na povídky, deníčky, možná i recenze na knihy, kosmetické výrobky a rozhodně i filmy. Dále bych potom chtěla začít s některými challenges. Doufám, že se máte na co těšit :)

Komentáře

  1. Ty šaty jsou vážně hodně luxusní! :) Ty jdeš na výšku já na střední.. :D Ach ten čas letí! :) Já se od záři stěhuju na intr.. Bojím se jak tam takového člověka jako jsem já přijmou, ale říkám si, že horší než s třídou plnou závistivých holek to nebude.. :)) Plesy jsou fájn :) Většinou plné pravé (vesnické - pokud samozřejmě nejsi na plese ve městě) srandy :D

    OdpovědětVymazat
  2. Někteří kluci vypadají jako kreténi a jsou kreténi. Jiní zase vypadají jako nafoukaní frajírkové a přitom jsou to normální kluci, se kterýma se dá bavit o lecčem... a tys měla na jednoho takového štěstí.
    Plesy v tvém podání vypadají úžasně a máš nádherný zážitek. Šaty vypadaly skvostně a moc ti slušely. Vypadalas krásně a něžně a princeznovsky.

    OdpovědětVymazat
  3. Seznam 30 days song challenge odeslán na facebook..

    Good luck! :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za okomentování příspěvku. Doufám, že se vám blog líbí a co nejdřív se sem vrátíte :)

Populární příspěvky z tohoto blogu

První dny na koleji

Český ráj 2015

Praha, červenec 2015