Zpět do dětských let...

Jo, fakt bych si strašně ráda přála přijít sem s nějakou super výmluvou, proč jsem tu zas nebyla. Nejhorší je, že mě se už ani nechtějí vymýšlet. Každopádně někdo, kdo alespoň jednou byl jako vedoucí na dětském táboře to možná pochopí. Starám se o děti už třetím rokem. Rok co rok jsou otrlejší, občas protivnější a zlobivější. Zvlášť poslední den bych to nejraděj zliskala na hromadu - alespoň ty nejznámější firmy. Protože co chcete dělat, když v tiché poště pošlete Pes žere maso a na konci přijde Jsi kráva? A to jsme prosím křesťanský tábor s dětmi cca do 4. třídy. Pohoda, no. Ale i přes tady tyto perly jakékoliv tábory miluju. Je krásné vidět vděk u malých dětí, které neumí člověku házet klacky pod nohy (až na výjimky, bohužel) a jejich nadšení z toho, co pro ně děláte. Mrzí mě, že je to pouze týden a závidím kamarádce, které dneska začal čtrnáctidenní turnus. Každopádně moje odhodlání, najít si nějaký pořádný a klidně i delší tábor na příští rok, se opět rozjelo. Takže pokud víte o něčem, kde by mě vzali jako vedoucí, je tam dobrý kolektiv a zároveň nevadí, že jsem na tom táboře nikdy předtím nebyla, dejte echo :-) Koňské a křesťanské tábory výhodou! Peníze pro mě nejsou úplně rozhodující, důležitá je právě práce s dětmi, ale pokud bych tábor mohla úplně vyměnit za brigádu, byla bych ten nejšťastnější člověk! Takže pátrejte a když tak dejte vědět. Nejideálnější lokalita je taková Morava.

Strašně ráda bych vám sem dala fotky z tábora, napsala co jsem dělala a tak podobně, ale večer před začátkem jsem nad blogem dost přemýšlela. A i když sem nedávám nic, zač bych se měla stydět, uvědomila jsem si, že to tak prostě nechci. Můj život je můj život a nemyslím si, že by každý měl mít právo se mi v něm rýpat. Rozhodně ne s takovou mírou jako dosud. Blog mám pro radost a baví mě, ale uvědomila jsem si, že ho nechci vést tak, jak jsem to dosud dělala. Proto jsem se rozhodla nějaké věci omezit a ty, které tady jsou, tak postupně smazat.

Abych ale nebyla zase taková škudla, budu se snažit více psát, přidávat "reportáže" ze zajímavých akcí, popřípadě dělat grafiku nebo fotit. No, popravě jsem docela zvědavá jak to dopadne. Chtěla jsem se začít věnovat i kosmetice a tak, ale rozhodně nechci, aby se to stalo hlavní náplní blogu.


PS. A mimochodem, já fakt nesnášám, když mosím psat aspon trošku spisovně. Pražáci mňa za toto asi rádi mět nebudů.

Komentáře

  1. Myslím,že pár fotek sem můžeš klidně vrazit. Takových těch oficiálních, jasně že sem nemusíš dávat fotky, které nechceš. Ale to, co je veřejné v životě, by podle mě neuškodilo ani na blogu.
    Práce s dětmi může opravdu nabít energií, navíc máš možnost je trochu ovlivňovat. Grázlíci na křesťanském táboře? Zdá se, že grázlíci jsou všude.
    Ale naštěstí těch hodných je víc. :-)
    K tomu psaní, zaujala mě tvá poslední věta - zkus napsat jeden článek po svém. Myslím, že není tak důležité, jestli píšeš nářečím, pokud píšeš bez hrubek.
    To mě jen tak napadlo.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za okomentování příspěvku. Doufám, že se vám blog líbí a co nejdřív se sem vrátíte :)

Populární příspěvky z tohoto blogu

První dny na koleji

Český ráj 2015

Praha, červenec 2015