Nejsladší nedělání...

Obloha jako vymetená, široko daleko žádný mráček a teploty kolem čtyřicítky. To je důvod, proč mi tady tento nadpis leží v rozepsaných od doby, co jsem se vrátila z dovolené. Samozřejmě, byl párkrát změněný, protože tehdy jsem si ještě nemyslela, že ten týden tak proflákám, vyloženě. Když jsem na blogu, většinou pouze otevřu administraci, zjistím že nic nového se neděje a odejdu. No, možná občas rozkliknu právě tento článek ale s tím že už je pozdě, je vedro, mám hlad - a nebo některá další z milionu výmluv, proč zrovna nesedět u blogu a psát - bloggera stejně zavřu. A jsme tam, kde jsme byli na začátku, paráda, ne? Na bloglovinu se mi hromadí články - otevírám většinou ty, které sleduji fakt dlouhodobě, popřípadě patří některým známým. Mrzí mě, že ostatní ignoruji a tímto se vám všem i moc omlouvám, ale pro mě je momentálně mnohem důležitější a daleko příjemnější bazén než můj rozpálený zelený pokoj s počítačem. Každopádně dnes jsem řekla, že už je to opravdu trapné a že článek prostě zveřejním i přes to, že za pár hodin vstávám opět do práce. Mezi námi, stejně mám v pokoji takové vedro, že se stejně nevyspím, takže je to úplně jedno. Takto alespoň můžu poslouchat skvělého Čanakiho, kterého jsem si mimochodem v posledních dnech naprosto oblíbila a pokračovat v pití hektolitrů vody. 

Charakteristická fotka těchto dnů. Jenom s tím, že jsem ji vyfotila před dvěma lety.

Aby jste rozuměli, mé dny je poslední dobou velice stereotypní. Práce - bazén - práce - bazén - práce - bazén. A tento týden neslyším nic raději než frázi "Tak přijď zase pozítří". I když mám vyloženě pohodovou brigádu, tak by mě každodenní ježdění na druhou stranu vesnice a následujících několik hodin práce asi zničilo. Já mám vedro ráda, vysoké teploty a léto jakožto roční období prostě miluju, ale ocáť pocáť. Většinou do té doby, než se nám úplně vyhřeje dům. Což jsem teda velice ráda, že se poddal až po měsíci. Ale znám se až moc dobře, jakmile se ochladí, budu zase brblat, že chci teplo a bazén. A s tím souvisí další věc - po půl roce jsem konečně plně spokojená s tím, jak jsem opálená. Mám opálenou kůži strašně moc ráda, navíc mi sluníčko parádně pomáhá na aknózní obličej, který mám poslední dobou v rámci možností hezký. A věřte mi, že nic nepotěší víc, když se vás kamarádi zeptají docela vážně, kdy jsem si stihla odskočit k moři, když jsem to letos vůbec neplánovala.

Jenom tak mimochodem, dneska jsem narazila na velice upřímný a svým způsobem zvláštní článek u mé nejoblíbenější Miušky, jejíž blog sleduji opravdu dlouhou dobu a je pro mě jeden z nejlepších. Je sice pravda, že má kosmeticky zaměřenou stránku, což je opravdu úplně jiný soudek. Ale původní (zamýšlené) zaměření tohoto blogu byla právě kosmetika řízlá fashion posty. Možná i proto mě hned zaujal. Když jsem si to tak četla, uvědomila jsem si, že podobné zaměření bych nikdy mít nemohla. Proč? Kosmetiku mám strašně ráda, ale... no jsem strašný flákač a lenoch! 90% spolužaček, které mám jsem nikdy neviděla nenalíčené. Pokaždé byly namalované a perfektně. Já místo toho, abych vstala o 10 minut dřív, jsem si raději pospala a pak pravidelně dobíhala autobus jak čarodějnice. S oblečením je to to samé. Skoro celou střední jsem se to snažila změnit a prostě se přiblížit životu fashion blogerek. Poslední dobou jsem rezignovala a tento článek mi potvrdil, že jsem udělala dobře. Blog tohoto charakteru mi naprosto vyhovuje a myslím si, že člověk by neměl dělat na sílu a na moc věci, které prostě třeba tak úplně nechce. I za cenu toho, že se na mě někteří dívají jako na exota. 

Tak se původní téma malinko zvrtlo. Ale co už. Na závěr bych ráda řekla, že mám vymyšlených spoustu článků a jestli se opravdu ochladí, jak slibují (rejpalové, je mi jedno že v západních čechách je o 15 stupňů míň! my tu prostě máme pětatřicet!), tak by se mi možná mohlo podažit je co nejdříve dopsat. Ale vzhledem k tomu, že znám ty jejich předpovědi, tak nevěřím ani slovo. Tudíž hádám že i příští týden budu vesele pokračovat v bazénování. Stejně jako zítra, kdy jdu navíc po měsíci do mé milované scholy. Strašně mi zpívání se slečnami chybělo.


A jen tak mimochodem zajímavost na závěr. To, že jsem věřící už víte. A víte, co třeba poslouchá taková katolická holka? Richard Čanaky  a FBI je momentálně můj obrovský oblíbenec. Miluji jak jeho texty, tak rytmus písniček. Byla bych ráda, kdyby jste si to poslechli a napsali mi, co si o tom myslíte. Je mi jasné, že je to rarita, ale strašně mě zajímá váš názor :-)

Komentáře

  1. Nemám nic proti fashion blogům ani blogům o kosmetice, je to styl, jaký si blogerky vybraly. Sice je jich hafo a o úrovni by se dalo polemizovat, ale každý se nějak učí a říkám si, furt lepší než drátem do voka... :-)
    Tobě ten styl nesedí, to je vidět, jsi normální holka. Určitě se ráda oblékáš do hezkého a sem tam i nalíčíš, ale není to podstata všeho, co děláš, jsou pro tebe asi důležitější věci. Mně se tvůj styl i tvůj blog líbí.
    Pobavilo mě srovnání práce-bazén-práce-bazén-práce a bazén. Co taky v tom vedru, žejo... taky obdivuji lidi, hlavně maminy, co chodí do práce, pak přijdou domů a začnou vařit večeři, mezitím umyjí nádobí, zkontrolují dětem úlohy, utírají pocákanou zem (od zmrzliny a od čehokoliv), dají dobytkům, skočí proplevelit zahradu, nahodí pračku...
    90% žen by mohlo být hodno povýšit na světice.
    Poslechla jsem si ten klipeček, pěkná písnička, dobře nazpívaná. Sice na tuto muziku moc vyladěna nejsem, ale nic proti ní nemám, zase, když někomu sedne, tak proč ne.
    Z hudby podobného ladění jsem si vzpomněla na jednu písničku Karla Kryla, která je opravdu krásná a jde od srdce. Zkus si ji poslechnout, jestli neznáš - a pokud znáš, můžeš si ji poslechnout i tak:
    http://www.youtube.com/watch?v=KKN0BcGCi8I

    OdpovědětVymazat
  2. Ta písnička je krásně uklidňující :) To se musí nechat :) Ale já mám radši možná trochu víc jiný styl :D Momentálně jsem též plně vytížená všemi věcmi i když občas na nějaké starší blogy zavítám a čtu si články starých známých.. Třeba naše staré kone.blog.cz mě docela mrzí, že jde do kopru, protože si myslím, že je tu dost nadějných lidí, co by ho dokázalo postavit na nohy, ale tak co, moje blogové časy jsou asi dávno sečteny i když splnila jsem si "blogový sen" poznat Wheeluš a možná mi to trochu něco koplo v mozečku a docela mi ty naše společné časy na belandu začínají chybět :D Ale vracet se je asi hrozně unáhlené.. Co to kecám :D Mám se vyjadřovat k článku a né tady vylévat své srdce :D Za to může ta písnička! :D

    OdpovědětVymazat
  3. Neuvěřitelně mě baví sledovat různé fashion blogy a ráda bych se podle nich začala řídit. Jenže mě nebaví nějak přehnaně řešit svůj vzhled. Prostě na sebe hodím první čisté a aspoň trochu ladící oblečení, které mi přijde pod ruku, učešu se, namaluju jenom řasenkou a jdu z domu. Takže asi tak.
    Mimochodem u nás v západních Čechách je to taky síla. Když je venku 31°C, jsme rádi! (Teď už se sice ochladilo, ale v době, kdy si psala tenhle článek to tak bylo! :D) A problém je, že mám podkrovní pokoj, takže přes den i noc mám minimálně 29°, takže se musím stěhovat do bráchova pokoje. A ve dne střídám: houpací síť - bazén - houpací síť - bazén. Práce by mě asi zabila...

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za okomentování příspěvku. Doufám, že se vám blog líbí a co nejdřív se sem vrátíte :)

Populární příspěvky z tohoto blogu

První dny na koleji

Český ráj 2015

Praha, červenec 2015