Prostě titulek. Nazdar.

Vzhledem k tomu, že bych byla opravdu nerada, kdyby se začalo tradovat pokud si na mě ještě někdo pamatuje, že jsem se se odebrala do věčných lovišť, tak by bylo dobré sem alespoň občas něco napsat. Navíc proč zahazovat příležitost, kdy mám výjimečně co psát alespoň nějaké fotky.  Od posledního článku se totiž udála zase pěkná várka věcí s tím, že opravdu nevím, která je lepší. A vzhledem k tomu, že ten článek bych dnes opravdu ráda zveřejnila (všimněte si, opravdu dnes, ne až za měsíc!), tak to vezmeme zkrátka. 
  • Úspěšně jsem zvládla všechny zkoušky i když dodnes nechápu jak.
  • Ze začátku semestru jsem se ještě víceméně nevzpamatovala. To bych ale asi říkat neměla, že?
  • Zažila snad ten nejkrásnější týden v Alpách a po pěti letech jsem si na sjezdovce zase pěkně namlátila.
  • Začínám pomalinku polehounku chápat ten hnus programování, muhehe!
  • Za měsíc končí semestr (horší zpráva), ale i za měsíc jedu s kamarádkami do Paříže! (lepší zpráva!)
  • Stalo se ze mě úplné prase - nejenom že si z postele dělám skladiště, už se stala i jídelním stolem.
  • Po dlouhé době jsem shodila dlouhé vlasy. A přemýšlím že shodím i to, co jsem si nechala
  • Po půl roce mi konečně fotí foťák!
  • Byla jsem bruslit v olympijském parku na Letné, začínám se orientovat aspoň v centru, byla jsem na Arci.fóru, snad začalo jaro, blíží se prázdniny, tábor a dalších milion pět věcí, na které si nevzpomenu

Jak začalo toto jarní počasí, mám pocit, že je v Praze snad ještě krásněji a že ji mám v tyto chvíle ještě raději! A docela se děsím toho, že se mi přestává hnusit myšlenka, že bych tady někdy náhodou bydlela. Není to tak dávno, co jsem každému zarytě tvrdila, že prostě zůstanu na vesnici. No, teď to sice tvrdím taky, ale že bych o tom byla nějak skálopevně přesvědčená, to zrovna ne. Pořád tu kousek mého já žít nechce. Už je to ale (bohužel?) fakt jenom kousek. Leda že bych se fakt jednou naučila německy a přestěhovala se do nějaké té zapadlé vesničky v horách. To mě ještě pořád láká trochu víc. Jenomže tam se mluví tou hnusnou němčinou. Takže asi pá pá Rakousko.

Jo a jenom tak mimochodem, abych nezapomněla. Statistiky mi ukazují, že sem směřují lidé pravděpodobně z určitých stránek. Jenom by mě zajímalo, jestli je to opravdu jenom náhoda, nebo jestli se najde ještě někdo, kdo sem i přes neaktivitu chodí ještě docela pravidelně? 


Ostatní fotky možná jednou přidám na Picasa. A nebo si je spíš budu šetřit jako doplňky k článkům. To je lepší nápad! A taky až budu mít víc času, nebude se mi chtít tolik spát a asi taky až budu mít víc co říct, ozvu se. Jenom doufám, že to nebude zase za tři měsíce!

Komentáře

  1. Já sem chodívám pravidelně i přes neaktivitu, ale jsem pouze tichý pozorovatel :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Občas nakouknu, ale většinou je tu ticho po pěšině, což sama víš :-)
    Ale zase když něco napíšeš, stojí to za to.
    Jako prase se cítím i já, protože jsem si ze Záhořova lože udělala i svačinové spočinutí. :-) (Nejlépe s knížkou jako bonus). Ale rozesmálas mě tím.
    Gratuluji k úspěšně složeným zkouškám!
    Jestli se ti Praha začíná zamlouvat, tak asi objevuješ její krásy. Všude je něco hezkýho a všude něco blbýho. A všude chleba o dvou kůrkách...
    Shozené vlasy? Není to škoda? Ale zase, jestli ti to vyhovuje, tak proč ne. Krátké mají svou výhodu, minimum šamponu, minimum údržby a rychleji schnou.
    A ty fotky jsou parádní, zvláště poslední. Krásný pohled na Prahu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Měla jsem vlasy skoro po zadek, nezkrátila jsem je úplně, jenom cca po ramena. Mrzelo mě to, ale na druhou stranu jsem z toho nadšená, navíc vlasová pokožka si musí trochu odpočinout :)

      Vymazat
    2. Tak to jsou hooodně dlouhý vlasy. Sice paráda, ale muselo to být náročný, na umývání, na vysoušení, na česání, udržování účesu... a taky asi nějaká váha. :-)
      Však ony zase dorostou, a zatím si trochu odpočinou.

      Vymazat
  3. Těch vlasů by mi bylo líto. A víš, já bych Prahu opustit nechtěl a v květnu musím na pár měsíců do Německa.

    OdpovědětVymazat
  4. Díky moc :) Státní jsou letos na začátku května, já píšu myslím 2.,5. a 6.
    Ty fotky Prahy jsou skvělé :) Vím, že toho máš hodně, ale kdybys měla čas, tak bys mohla napsat podrobněji, jak se ti žije v Praze a jak sis zvykáš na vysokou :))

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj,máš u mě odměnu za poznávačku:)

    OdpovědětVymazat
  6. Jéé, tak to je dobré :)) Svět je malý no... Díky moc za podporu :) Já bych asi nakonec stejně radši na tu zdravotní sestru, ale uvidím, kam mě vůbec přijmou :D Na sestru bych šla do Ostravy, jsem ze severní Moravy...

    OdpovědětVymazat
  7. Díky za komentář. Snad se ti podaří se tam letos podívat. Možná by byla přitažlivá i Petropavelská pouť, konaná koncem června...

    OdpovědětVymazat
  8. Díky moc za milý komentář :) Můžu se zeptat, který obor studuješ? Vím, že jsi to sem psala, ale zapomněla jsem to... Jsem moc ráda, že vím, na koho se můžu obrátit :))) To se vždycky hodí. Já už se teď všeho děsím...
    Pejska už jsem zkoušela zjišťovat, prý tam předtím povolení byli a teď už nejsou, ale já bych si s ním stejně netroufla jet do Prahy, jet metrem atd. To budu ráda, když zvládnu sama, natož se psem :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za okomentování příspěvku. Doufám, že se vám blog líbí a co nejdřív se sem vrátíte :)

Populární příspěvky z tohoto blogu

První dny na koleji

Český ráj 2015

Praha, červenec 2015