Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červenec, 2014

Malé velké radosti no.14

Obrázek
Abych pravdu řekla, docela jsem váhala, jestli radosti po dlouhé době zveřejnit nebo ne. Což o to, mám volno, takže radostí je víc než kdykoliv jindy. Ale je tu malé ale... Strašně mě potěšilo, že si nějaká slečna i po roce přečetla první dvě kapitoly povídky, které jsem tu kdysi zveřejnila a zanechala mi moc milý komentář, že by si moc ráda přečetla i další. Měla jsem jich napsaných cca 10, tak jsem se rozhodla, že je poopravím a začnu publikovat. Jenomže ve složkách jsem kapitoly prostě nemohla najít. Pamatovala jsem si, že jsem je zveřejňovala i na jistém koňském blogu, kde jsem docela dlouho dobu adminovala. Těšila jsem se, že si povídku opět přečtu a vrátím se trochu do děje a snad mě chytne znovu i to zapálení do psaní. Jenomže ať jsem hledala, jak jsem hledala, ona povídka tam prostě nebyla. Slečna, co je adminkou teď ji prostě smazala. Stejně jako spoustu dalších mých článků. I když nebyla kompletní, četlo ji spousta lidí a milé komentáře, co mi tam tehdy zanechaly, mě dokáza…

Jdeme táborovat!

Obrázek
Blog, neblog. Mám pocit, že když mám konečně chuť přispívat, tak jde čas těžce proti mně. Někteří možná vědí, že minulé roky jsem se pravidelně zúčastňovala vesnického tábora jako vedoucí. Pokračuju v tom i letos. A vzhledem k tomu, že jsem ještě donedávna měla zkouškové období, tak letos věci dodělávám vyloženě last minute. Nejhorší je, že u toho sedím už pěknou dobu a pořád mám pocit, že nemám vůbec nic. Minimálně do soboty do večera musím všechno stihnout, abych to v neděli mohla na poslední schůzce odevzdat. Snažím se zorientovat v programu jednotlivých dnů, pomalu tvořím všechno, co mám zapsané a snažím si vzpomenout na to, co jsem si nezapsala. Navíc zjišťuju, že zatím nemám ani lékařské potvrzení, ani výpis z trestního rejstříku. A stihněte to za dva dny, když máte ještě pomáhat na poli. Těším se tam, strašně moc. Ale ten čas do pondělí bych velmi ráda přeskočila.
Ale tábor samotný mám už moc ráda. Ten, na který jedu, je pouze příměstský, což mě občas docela mrzí. Strašně ráda…

Změny?

Obrázek
Docela jsem přemýšlela nad tím, co s blogem vůbec bude dál. Nebudeme si kecat, že jsem na něj za poslední půlrok čas neměla. Spíš se mi ukázkově dařilo jej ignorovat. Občas jsem si vzpomněla, napsala pár řádek, které jsem následně uložila do rozepsaných a už jsem se o to dál nezajímala. To, že mě to zpětně docela mrzí je už věc druhá a čistě můj problém. Ale vzhledem k tomu, že prázdniny letos nemám pracovní, tak si myslím, že by bylo docela fajn i něco dělat. Myslím tím něco smysluplného, což blog, podle mě, docela i splňuje. Hlavně proto, že se moc ráda vracím ke svým starým článkům a znova si je pročítám.

Navíc, blog je podle mě ideální příležitost, jak sdělit ostatním moje myšlenky. Ukázat, co je podle mě problém, z jakého úhlu pohledu se na věc dívám já a co si o ní myslím. Neříkám, že to tu bude číst nějaké kvantum lidí. Ono někdy dost stačí, když si to přečtou dva, tři. Navíc velice ráda čtu komentáře a zjišťuju tak, jaký je váš názor. Občas mi taky pomáhá dotvořit ten můj.

Zm…