Malé velké radosti no.14

Abych pravdu řekla, docela jsem váhala, jestli radosti po dlouhé době zveřejnit nebo ne. Což o to, mám volno, takže radostí je víc než kdykoliv jindy. Ale je tu malé ale... Strašně mě potěšilo, že si nějaká slečna i po roce přečetla první dvě kapitoly povídky, které jsem tu kdysi zveřejnila a zanechala mi moc milý komentář, že by si moc ráda přečetla i další. Měla jsem jich napsaných cca 10, tak jsem se rozhodla, že je poopravím a začnu publikovat. Jenomže ve složkách jsem kapitoly prostě nemohla najít. Pamatovala jsem si, že jsem je zveřejňovala i na jistém koňském blogu, kde jsem docela dlouho dobu adminovala. Těšila jsem se, že si povídku opět přečtu a vrátím se trochu do děje a snad mě chytne znovu i to zapálení do psaní. Jenomže ať jsem hledala, jak jsem hledala, ona povídka tam prostě nebyla. Slečna, co je adminkou teď ji prostě smazala. Stejně jako spoustu dalších mých článků. I když nebyla kompletní, četlo ji spousta lidí a milé komentáře, co mi tam tehdy zanechaly, mě dokázaly povzbudit kdykoliv. Strašně mě to zamrzelo... Vlastně z toho jsem taková nesvá až doteď. Je pravda, že teď už je to její království, ale já asi nikdy nepochopím, že někdo smaže cizí práci jen tak, aniž by mrknul okem. Jsem na dnešní dobu moc mimo?

Tak jsem si postěžovala a teď můžeme už k radostem, které jsem si zvykla zase pravidelně zapisovat. 
  • Po roce s bloggerem jsem zjistila, že přes něj jde sledovat i blogy jiných systémů 
  • Po dlouhé době jsem našla tento blog s výzvami (a mimochodem, doporučuji!) 
  • Prší a pořádně! Snad bude aspoň půl týden bez zalévání! 
  • Menší výlet s bráchou a kolama byl moc fajn! 
  • Modrá obloha a příjemných 30° C 
  • Zeleninový salát s kuřecím je nejlepší oběd do parných dnů 
  • Babička upekla skvělé vdolky 
  • Brácha odjel do Vídně hrát tenis (mám ho ráda, ale z Vídně mi nemůže pít krev!) 
  • Po roce jsem se pořádně projela na bruslích
  • Úplně náhodou jsem na cyklostezce potkala kamaráda
  • Jsem ráda, že jsem znovu začala psát – opravdu mi to chybělo

Komentáře

  1. A já jsem taky ráda, že jsi začala psát!
    Nejprve k úvodu a blogovým povídkám - od té holky je dost nefér, že tě aspoň neoslovila a nedala vědět, že bude blog (nebo ty povídky) mazat. I když je to její blog, existuje cosi jako slušnost a to jí očividně chybí.
    Pro tebe dost krušné ponaučení - povídky si raději zálohuj k sobě na net, případně na dvd nebo flešku.
    A rozhodně nejsi mimo! To smazání byla podpásovka a to se nedělá.
    K tvým radůstkám - je radost je číst. Vane z nich taková dobrá energie, optimismus, který není hraný, pohoda. Navíc jsem se podívala i na onen odkaz, blog s výzvami je pro mě výzvou! K přečtení. :-)
    Ten deštík mě taky příjemně naladil, i když mám ráda slunečné počasí, to sucho už bylo děsivé. Přemýšlím, jestli za nějakých třicet let tady nebude Sahara.
    Naštěstí ale zapršelo a taky se příjemně ochladilo, po těch pařanech milá změna.
    Jenom, aby to nezůstalo po celé prázdniny, to by zas tak dobré nebylo...

    Projížďka na kolech, na bruslích, setkání s kamarádem a smažené vdolky. Vdolky jsem nejedla už skoro tři roky, dělávala je moje mamka a od té doby jsem je neměla.
    Čímž jsi mě navnadila, mohla bych zkusit je udělat. Mívali jsme je s fazolovou polévkou, a pak jen tak, pomazané marmeládou nebo tvarohem. Mňam. Teď se mi docela zastesklo... a nejen po těch vdolcích.

    Pobavila mě ta hláška s bráškou. Měl by asi jezdit častěji na cesty... :-)

    OdpovědětVymazat
  2. To je dobře, že máš svou postavu ráda, kéž by to tak měli všichni lidé... myslím, že se tím někteří zbytečně moc trápí. Co jsem se začala léčit z anorexie, tak mám teď ke svému tělu taky trochu větší respekt. Hubnout bych znovu nechtěla právě proto, že bych tělu ubližovala a přitom problém je v hlavě, ne v těle...
    Mrzí mě, že jsi přišla o ty staré články, je to škoda no :( Proto si říkám, že bych si radši měla všechny své povídky a básničky, co jsem kdy napsala, vytisknout a někam schovat, ať je nemám jenom v počítači a nepřijdu o ně. Ale zatím jsem se do toho nepustila...
    Taky jsem ráda, že jsi zase začala psát! :)
    Jinak díky moc za hezký komentář a upřímně... jsem dost stydlivá a těžko se seznamuju, ale tož jestli budeme na stejné škole, tak se potkat určitě musíme :)) Mohla bych se tě zeptat, jak sis ten první rok zvykala a jak dlouho ti trvalo, než jsi se ve škole zorientovala? Já se bojím, že si nebudu umět sestavit rozvrh, vyřídit ISIC atd. atd... :D

    OdpovědětVymazat
  3. Rory zase bloguje...neboj se, nejsi jediná, komu zmizely články... Naštěstí jsem přišla jen o jednu povídku, ale stejně to zamrzi. Ten blog byl pro me vážně velkou etapou mého života a myslím si, že si můžeme ukrojit dost velký kus zásluh na jeho popularitě a ted je to jako bychom tam nikdy nebyly...dokonce mi byl i můj takový trochu povzdechovy komentář s dotazem o smazanych článcích taktéž smazán. A jdu studovat prezenční takže me čeká život na koleji..jen jelikož čekám na novou občánku a nemůžu se tím pádem registrovat netusim, jaký místo na me zbude :-) určitě bych rada někdy zašla na poblogove pokecani :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Tak tomu se říká zrada, ta holka udělala teda vážně nefér věc, tohle se prostě nedělá. Měla se tě zeptat a ne to takhle smazat, něco na čem ti záleželo a určitě to bylo moc hezky napsané, protože ty píšeš moc hezky.
    Jinak moc pěkné radosti z tvého života. Já už jsem hrozně dlouho nenapsala článek mezi mé Radosti a to jsem to dřív sepisovala každý týden. Je hezké si uvědomit, co vše nám dělá každý den radost. Mně teď moc potěšilo, že jsi zase začala psát na svůj blog. :))

    OdpovědětVymazat
  5. Tyjo, tak to jsi dobrá, že jsi to tak zvládla uprostřed tábora :D Já jsem byla úplně mrtvá... představa, že mám dnes na starost děti... no :D Ani na ten volejbal se mi večer nechtělo, ale nakonec jsem šla...
    Pojedeme do města Zakopane, tak jsem zvědavá, jaké to tam bude :) Myslím, že na Švýcarsko to nemá, ale třeba mě to překvapí. Se školou jsme na vodáku sjížděli Dunajec na hranicích Polska a Slovenska a příroda kolem byla opravdu úžasná :) Ty znáš nějaká hezká místa v Polsku?

    OdpovědětVymazat
  6. Předpokládám, že narážíš na blog kone.blog.cz. Abych řekla pravdu, dneska jsem dostala jakési vnuknutí a jen tak jsem se na ten blog (asi po 2 letech) podívala. A byla jsem šokovaná. Na tom blogu se mi líbilo, že i když se adminky kolikrát měnily, články zůstávaly. Byl to prostě takový blogový ráj všech koňáků. A najednou je tomu konec? Kate jsem měla jako blogerku ráda, ale tohle podle mě "přepískla". Sice jí možná někdo měl poprosit, aby články nemazala, ale stejně...

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za okomentování příspěvku. Doufám, že se vám blog líbí a co nejdřív se sem vrátíte :)

Populární příspěvky z tohoto blogu

První dny na koleji

Český ráj 2015

Praha, červenec 2015