Změny?

Docela jsem přemýšlela nad tím, co s blogem vůbec bude dál. Nebudeme si kecat, že jsem na něj za poslední půlrok čas neměla. Spíš se mi ukázkově dařilo jej ignorovat. Občas jsem si vzpomněla, napsala pár řádek, které jsem následně uložila do rozepsaných a už jsem se o to dál nezajímala. To, že mě to zpětně docela mrzí je už věc druhá a čistě můj problém. Ale vzhledem k tomu, že prázdniny letos nemám pracovní, tak si myslím, že by bylo docela fajn i něco dělat. Myslím tím něco smysluplného, což blog, podle mě, docela i splňuje. Hlavně proto, že se moc ráda vracím ke svým starým článkům a znova si je pročítám.

Navíc, blog je podle mě ideální příležitost, jak sdělit ostatním moje myšlenky. Ukázat, co je podle mě problém, z jakého úhlu pohledu se na věc dívám já a co si o ní myslím. Neříkám, že to tu bude číst nějaké kvantum lidí. Ono někdy dost stačí, když si to přečtou dva, tři. Navíc velice ráda čtu komentáře a zjišťuju tak, jaký je váš názor. Občas mi taky pomáhá dotvořit ten můj.

Změn zase tolik nebude. Jenom jsem se rozhodla, že chci psát o tom, co mě skutečně baví. Za rok a půl, co mám blog jsem vyrostla ze psaní článků proto, že něco je prostě IN a letí na to čtenáři/ky. Nikomu nehodlám podlézat a na to, že se mé názory občas někomu nelíbí, jsem si už docela zvykla.

Druhá věc už je pouze taková kosmetická záležitost. Končím s Aurorou. Hlavní důvod je dokonale zaspamovaná schránka. Vytvořila jsem si nový, osobní, účet a pořád se přihlašovat mezi těma dvěma je otrava. Teď jenom doufám, že google není úplně hloupý a dokáže mou novou adresu od blogu účinně izolovat – byla bych totiž velice nerada, kdyby to dopadlo stejně jako s minulou. Druhá věc – přezdívka je kapitola sama o sobě. Je mi dvacet, ale nenašla jsem nic, co by mě alespoň trochu vystihovalo, či za co bych se nestyděla před spolužáky/kamarády/kýmkoliv. Navíc mě přezdívky nebaví, jednou mám jméno, podle mě strašně hezké, tak proč jej nevyužít naplno a schovávat se za nesmyslné přezdívky? Takže ode dneška píšu pod svým pravým jménem.

Mějte se krásně a těším se na viděnou u dalších článků! Mimochodem, poznáte, odkud jsem se před pár dny vrátila?

Komentáře

  1. Teď jen nevím - budeš mít ten samý blog, jen s jiným jménem? Nebo budeš mít nový, jiný blog?
    Jsem ráda, že ses znovu objevila, trochu jsem tě tu postrádala. Ale chápu, že se ti nechtělo.
    A gratuluji k rozhodnutí, začít pod svým jménem, které je, mimochodem, moc pěkné.
    Kdepak jsi byla? Podle pozlacené věžičky bych tipla na Rusko, ale může to být stejně dobře i Bulharsko... :)
    A k tomu, jestli ses našla nebo nenašla... dej tomu čas. Někdo se hledá celý život, to ti snad nehrozí, spíš to možná bude ještě chvíli trvat. Nedávno jsem četla na jiném blogu zajímavou větičku - měli bychom se přestat starat o to, jak působíme na ostatní. A být prostě sví...
    (I když, ani mně se tohle moc nedaří, vždycky tam někde uvnitř je taková ta myšlenka - co by tomu řekli v rodině, známí, lidi z okolí... Je to děsná brzda.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi jsem se špatně vyjádřila - blog, adresa i jeho název zůstává stejný :)
      A nene, v Rusku jsem (naštěstí!) nebyla. Je to trochu víc západněji - ve Francii. Konkrétně na fotce je Invalidovna v Paříži.
      A ta věta... je to zajímavé. Zase jednou něco na přemýšlení. Ale tak, nemyslím si, že by ostatní byly nějaká brzda. Pokud by to člověk měl opravdu v povaze, nezajímat se o to, co si myslí druzí, tak by na to ohled vůbec nebral. A pokud si je člověk na 100% přesvědčený, že věci co dělá jsou dobré, tak to stejně udělá. Podle mě. A teď mi přijde že z toho vylezl strašný paskvil :D Ale snad pochopíš co jsem chtěla říct.

      Vymazat
  2. Moc díky za hezký komentář :) Doufám, že to odvolání klapne! O takový kousek mi to uteklo...
    To jsem nevěděla, že se jmenuješ Johanka. Moc se mi to jméno líbí, fakt :)
    Těším se na články :) Psát o svých pocitech a názorech mi přijde fajn. A taky jsem ráda za to, když si článek přečte pár lidí a smysluplně se k němu vyjádří... je to lepší než psát proto, aby člověk zaujal co nejvíce lidí... i když upřímně, někdy mě trochu znervózňuje, jak velkou mám návštěvnost a jak málo oproti tomu komentářů... si vždycky říkám, kdo to tak asi čte :D Protože to ještě pořád beru spíš jako takový trochu soukromý deník a nerada bych, aby mi to třeba četli lidi z okolí... ale s tím se nedá nic dělat, bránit v tom nikomu nemůžu...

    OdpovědětVymazat
  3. Jasně že jo. Asi to chce najít nějaký zlatý střed, mít ohledy na okolí (rodinou počínaje, školou pokračuje, a prací či sousedy konče), ale nedělat si zas moc starosti s tím, jestli se to, co děláme, bude někomu líbit nebo ne. Koneckonců jsem zjistila, že mnozí z těch, co se tak pěkně starají o ostatní, si žijou tak jak sami chtějí a na nikoho se neohlíží. Takže, žít si po svém a nebát se.
    Invalidovna v Paříži? tak to jsem byla vedle jak ta jedle. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Upřímně řečeno, netuším, co je to za místo na té fotce. Ale rád bych se tam někdy podíval. Pěkné.

    OdpovědětVymazat
  5. Podle mě Aurora nezní tak blbě. Ale přecejen máš asi pravdu, blogovat pod svým jménem je vůbec nejlepší.

    OdpovědětVymazat
  6. No jo, všechny spletou ty věžičky, ale Invalidovně sloužila za vzor bazilika sv. Petra, a tady máme ruský vliv. :)

    OdpovědětVymazat
  7. Já už jsem si na svojí trapnou přezdívku za ta léta zvykla. Blog má i trapný název, ale není se čemu divit, zakládala jsem si ho někdy v osmé třídě na základní škole a teď jsem na vysoké, takž je poměrně logické, že už mi to moc nesedí. Ale změnit se to nedá, takže co s tím? (přezdívka tedy ano, ale spousta lidí už mě tak zná, tak proč ne?).
    Fotka je z Paříže, tuším Inavlidovna, ne? Brali jsme to v dějinách umění :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za okomentování příspěvku. Doufám, že se vám blog líbí a co nejdřív se sem vrátíte :)

Populární příspěvky z tohoto blogu

První dny na koleji

Český ráj 2015

Praha, červenec 2015