Praha, červenec 2015

Tak, bez Prahy jsem vydržela přesně 10 dnů. Pěkné, ne? No, dobře, rozhodně to nebylo tak, že bych bez našeho hlavního města vážně nemohla vydržet. Ještě pořád si užívám vesnice. Tentokrát jsem se tam vydala s tetou a sestřenkami na obyčejný dvoudenní výlet. Po delší době jsem si tak prošla typicky turistické trasy a lákadla, kterým se popravdě už dost vyhýbám. Ne, že by se mi historická část Prahy nelíbila, naopak. Ale když tam člověk chodí každou chvíli, tak ho to přece jenom po čase přestane bavit. Každopádně bylo fakt poznat, že jsou prázdniny. Mám pocit, že celé Evropě ruplo v bedně a všichni se rozhodli zajet si na dovču k nám do Česka. Zrovna, když tam jedeme my. Je šílené, jak je tam najednou plno. Ne, že by v zimě nebylo, ale teď je tam lidí několikanásobně víc. Nedokážu si představit větší destinace, jako Londýn, nebo třeba New York... To musí být teprv na zbláznění.

Do Prahy jsme přijely kolem deváté hodiny. Jestli jste z východní části Česka a chystáte se vlakem, určitě doporučuju využít služeb soukromých vlaků (Regio Jet nebo Leo Express). Už delší dobu jezdím pravidelně LE a rozdíl je opravdu neskutečný. Když mám štěstí, jízdenka mě vyjde i o pár korun levnější, než u klasických ČD. S tím, že obsluha, lidové ceny za jídlo a prostě celkový komfort při cestování je na uplně jiné úrovni a cesta ubíhá mnohem rychleji.



Jako první jsme se vydaly lanovkou na Petřín. Pokud se vám nechce, zvlášť o prázdninách, vylézat onen zabijácký kopec po svých, doporučuju si opravdu trochu přivstat a na místě být nejpozději kolem deváté. Jinak je totiž fronta šílená, absolutně. Mely jsme docela štěstí, protože jen pár kroků za námi se vyrojil nějaký megaautobus, nebo co. Každopádně se tam objevilo tolik lidí, že na Petřín stihneme vyjít 3×, než kdyby nás tam měla vyvést lanovka. Vedro nevedro. Jelikož holky nejsou zrovna přívětivci rozhleden, tak jsme se vydaly jen do zrcadlového bludiště. Ano, je super a určitě byste si ho (zvlášť s malými dětmi!) neměli nechat ujít. Ale jestli jste byli například v zrcadlovém bludišti v Českém Krumlově, dost možná budete zklamaní. Tam jsem se motala na rozloze 7×7 metrů asi čtvrt hodiny. A nebyla se schopná dostat ven. To, že jsem se cítila jak trotl říkat nemusím.



Cestou jsme pokračovaly přes Strahov, Loretu, Hradčanské náměstí a zahrady Pražského hradu dolů na Malostranskou. Odtud potom pětkou tramvají do Palladia slupnout něco k jídlu. Při té příležitosti jsem se zastavila v H&M. Návštěvu jsem odkládala asi 3 měsíce, ale další dva to bez jednoduchých černých kalhot asi nedám. Doufám, že mám na další dva roky klid. Potom jsme přejely už jenom na Mírák se ubytovat. A opět něco k doporučení. V KDM sv. Ludmily jsem bydlela už jednou a tehdy jsme s mamkou byly nadšené. Všude bylo čisto a moc milí lidí a na centrum Prahy dost v pohodě cena. Pokoje krásné a zachovalé. Navíc se objekt nachází téměř ve středu města, takže historické centrum je v pohodě v docházkové vzdálenosti. A kdyby jste potřebovali dál, hned u dveří se nachází vstup do metra. A navíc mají úžasnou letní terasu s výhledem jak na Hradčany, tak na kostel sv. Ludmily na náměstí.



Rychle vybalit, udělat ze sebe zase člověka a šup opět ven. Další zastávka bylo Muzeum Grevin kousek od Staroměstského náměstí. Jedná se o muzeum nejenom českých osobností. Prý to budou asi voskové figuríny, ale co já vím. Každopádně jsem z něj byla nadšená. Věděla jsem, že tam je, chodila jsem kolem něj docela často, ale nikdy jsem neměla chuť se tam jít podívat. Jsou tam převážně české osoby, ale to neznamená, že se tam nenajde i pár zahraničních (např. Mozart, Celine Dion, Bellmondo a kupa dalších). V celém muzeu se může neomezeně fotit a vy můžete bezprostředně k sochám. Takže až nebudete mít v Praze 2 hodiny co dělat, skočte si tam!

Další bod programu a vlastně už poslední byla návštěva Křížíkovy fontány, kvůli které se vlastně celý výlet uskutečnil. Vybraly jsme si baletní představení Malé mořské víly. Nemůžu říct, že jsem byla vyloženě zklamaná, ale myslela jsem si tedy, že to bude trvat trochu dýl než půl hodiny. Balet byl pojat tak trochu hopem skokem. Fontána tomu dodávala super atmosféru a já díky přítomnosti vody a absenci světru mrzla. A dost. Velké překvapení (pro mě) bylo, že se mohlo bez omezení fotit. Takže milá Johanka nedělala nic jiného. Doslova. Celé představení jsem totiž zkoukla skrz hledáček foťáku. Nevadilo mi to, už jsem si za těch pár let zvykla sledovat svět skrz foťák. Vadilo mi to, že 95% fotek je hnusných, rozmazaných a nepoužitých. Takže asi tak. Jinak návštěvu fontány doporučuju buď v létě v co nejpozdějších hodinách, případně z jara/podzimu když bude večer dřív tma. Je opravdu krásně nasvícená, což vynikne jen ve tmě, při zapadajícím sluníčku bohužel ne.


Komentáře

  1. Křižíkova fontána vypadá úžasně! Líbí se mi i ten záběr s tančící vílou. Myslím, že nevadí, že představení bylo tak krátké, podle mě je to spíš plus, ne každý má chuť stát na jednom fleku hodinu. Taneční vystoupení k fontánce beru spíš jako zpestření.
    Krásná fotka Prahy, na Petříně jsem kupodivu nikdy nebyla, ani v zrcadlovém bludišti. Pobavila mě tvá zmínka o trollovi v Českém Krumlově, ale připouštím, že bych tam zabloudila stejně jako ty.
    Tůristů hafo! To věřím, kvůli tomu už do Prahy nejezdím (ale i z jiných důvodů, ne že bych všechno sváděla na turisty).
    Zaujalo mě to KDM sv.Ludmily. To je nějaký hotýlek, ubytovna nebo tak něco?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendy, je to křesťanský internát pro holky. Takže ubytování hlavně o prázdninách, to není problém. Přes školní rok to jde také, ale místa jsou víc omezená studentkama :-)

      Vymazat
  2. Veľmi pekné fotky, Praha je zatiaľ jediné miesto na svete, ktoré mi dokáže neskutočne chýbať.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za okomentování příspěvku. Doufám, že se vám blog líbí a co nejdřív se sem vrátíte :)

Populární příspěvky z tohoto blogu

První dny na koleji

Český ráj 2015